V současné době prožívám některé velké změny. Aktuální stav myšlení (nebo jeho část) následuje níže.
Mám rád:
- vážnou hudbu
- svou rodinu
- osobní růst (tím nemyslím kariéru)
- milování
- kvalitní zdravé jídlo v malé míře
- dobré knihy
- cizí řeči
Toť v opačném abecédním pořadí.
Dokonale se obejdu bez:
- vyššího platu
- mikrovlnky
- televize
- mýčky
- sexu
Toť opačně podle počtu písmen.
Rozhodně ne:
- trojkám
- lžím (a lhářům)
- přehnané sebestřednosti (stačí mi ta moje)
- zamindrákovaným tupcům (stačím se se sebou)
Toť v náhodilém pořadí.
A stejně sem tam měním své hodnoty. Jsem živ a měním se. Jsem člověk a
dělám chybí (hodně jich i opakuji). Jsem chlap a občas myslím rozkrokem.
Jsem umělec a nevím, co udělám v příští minutě, tak neočekávej, že
plány na dovolenou zůstanou nedotčené na věky.
Nevím, jestli jsem tak omezený v sexu, nebo jestli je zbytek světa tak
omezený v jiných oblastech: nejsilnější zážitky nemám ze sexu, a na
duševní "orgáč" při nepohlavních aktivitách nedám dopustit. Ovšem když
Tvoje konverzace nestojí za nic a jsi hezký a máš zájem, možná to
zkusíme - jen Ti krásný zážitek nezaručím. Ostatně, žádný borec v
posteli nejsem a je mi to jedno. Neshazuju se: zažil jsem kvalitu v
posteli, a v porovnání sorry, většina nás nestojí za nic. Někdo to ví,
někdo není připraven se něčeho takového o sobě dozvědět, někdo by to
možná věděl ale raději to ignoruje. Každého právo. Ovšem v okamžiku, kdy
člověk nelže jenom sobě ale i jiným, to už je jiný kafe...
Nejvzrušivější orgány lidského těla jsou mozek a srdce. Pak všechno jde
jak po másle :s) Sebestřednost, kterou trpí(me) 96% gejů, je jedna z
věcí, které pak to máslo sráží.
Pozor na způsob, jak někteří jedinci myslí následující věty, když je vyslovují/píší:
* "Jsem, jaký jsem" = "Nehodlám dělat nic proto, abych vyhovoval druhým, nechť mně svět vyhoví"
* "Hledám vážný vztah" = "Chci mít někoho výhradně pro sebe, a mít sebe pro radost četných"
* "Nemám rád lež/fáleš/přetvářku" = "Nerád dostávám zpět, co dávám světu"
Nevím, jestli jsem zralý na vztah. Pro mne vztah je o vzájemnost - v
respektu, v dodržování slibů, ve věnování se jeden druhému. Neříkám, že
si partneři mají být rovní ve všem: někdo řídí lépe a někdo zase lépe
vyřizuje pojištění. Vášeň je také důležitá, jen někteří (žel ba i mnozí)
si ji pletou s hrubostí a surovostí - a sorry, vášeň může být i velice
něžná a romantická (tu já chci!).
Vztah může mít mnoho tvarů, samozřejmě. Jasně, že každý má mít svůj
život. Jasně, že každý má právo i nárok být své vlastní číslo 1. Můžou
se vést pře, zda rodina nebo partner je na druhém místě, nebo jak si to
každý nařídí; ale když při posezení jednou za uherák se mnou nemůžeš
vypnout od mobilu (facebook, whatsapp apod.), pak se nediv, že já si nenajdu čas se s
Tebou sejít. Můj čas je velmi cenný, a jsou lidé, kteří si ho umí dobře
vážit. S Tebou nebude vztah, pravděpodobně ani kamarádství.
Někdo občas píše, jak moc se chce sejít na kafe. Asi to dělám taky.
Občas se ptám proč - a člověk mi řekne, že chce mě poznat osobně. Beru.
Zajdeme na kafe. Občas odpověď je, že chtějí mě za partnera. A já vím,
že jiskra nebude, protože na mou smůlu mám velmi vyhraněný typ. No a
někteří to odmítají pochopit: podle mých fotek a profilu si tvoří
ideální představu, že jsem takový a makový a že právě někoho takového
hledají, soudí, že budu jejich dokonalým partnerem, a neuvedomují si, že
žijou ve fikci. Nejsem dokonalý a nikdy nebudu. A jsem skutečný člověk.
Nerád koukám, jak někdo po milování odejde z postele se třeba vyspat na gauč, nebo jde do jiné místnosti ba dokonce pryč z bytu, baráku, hotelu. Když je Ti takové teplo, proč to milování? Chrápeš, potřebuješ hodně prostoru, nebo Ti smrdí z pusy, nebo ... no to já si taky můžu něco vymyslet, vymluv se laskavě na něco jiného. Když dojde k něčemu s partnerem, s kamarádkou, s milencem,... nejhezčí je pak ukázat, že si vážíš toho člověka tím, že ho držíš fyzicky při sobě. Já nepotřebuju reálný sex, mám sakra dobrou představivost i zdravé ruce, a internet je plný kvalitního porna zdarma.
Toto není myšleno na nikoho konkrétního, spíš na všudepřítomnou šeď.
Láska bez sexu je jako jídlo za výlohou.
Sex bez lásky je jako jídlo 24 hodin po polknutí (trus, pfuj, ještě že to už mám za sebou).
Sex a láska dohromady jsou jako jídlo v travícím traktu, které nás spokojuje, žíví nás a dává nám síly dál pokračovat v životě s úsměvem na rtech.
(v té lásce počítám i pravou kamarádskou)
Kdyby se lidé věnovali milování víc než šukání, bylo by na světě víc hodných, spokojených lidí a méně vyjebaných, neuspokojených.
Nevím, proč to tady všechno melu. Ale na nějakou dobu asi zmizím z
internetu (krome e-mailu). Jsem skutečně hodně unavený a potřebuju se
dostat do cajku.
P.S: Už jsem říkal, že za posledních 15 let jsem měl v náručí jen tři vyníkající milence? Za celý život možná 4. [...] [Tady jsem původně uváděl, z kolika to bylo, ale údaj zahrnoval i mazlení, takže bylo by to matoucí a rozhodně se tím nechci chlubit, dnes se za to spíš stydím: byť jsem hledal něco kladného, cesta nebyla nejsprávnější]. A pro milující statistik, ani jednou se národnost neopakovala.
