I takoví jsme

Jsme přece takoví.

Slibujeme druhým věčnou lásku, podmíněnou tím, že ten druhý bude ten, který přijede na jednu noc věčné lásky. Ano, jsou i takoví, kteří jsou ochotní dokonce i měnit bydliště, protože nejsou šťastní tam, kde bydlí, a tak si vytipují správnou kořist, ke které se přistěhovat, a které pak by mohli vyčítat, že to udělali přece jen z lásky. A když už přece jen někdo si udělá tu cestu k nám z druhého konce světa, mi si čas na kafe neuděláme, protože jsme na to příliš důležití.

Slibujeme věrnost, abychom si zaručili tu naší lepší polovičky. Takže defakto neslibujeme věrnost tomu druhému, nýbrž věrnost toho druhého. Za ty naše nevěry my přece nemůžeme. Vždycky je vina druhé strany.

Stěžujeme si na sociálních sítích, že nikdo nás nechce. Tím slovem "nikdo" máme na mysli modrého prince dle naších představ, takže bychom neměli brát osobně, když nemáme správnou barvu očí, správné rozměry a proporce úplně všude, dostatečný počet kladných číslic na účtu a přesný výkon, mimo jiné vlastnosti. Opakuji: neměli bychom to brát osobně, ale osobně to samozřejmě bereme, protože jsme pupkem světa a nejsme vztahovační, nýbrž vědomí své důležitosti.

Stěžujeme si na sociálních sítích, že nikdo nás nečte, a pak neodpovíme těm, kteří si dali tu práci si přečíst naše debiloviny. Stěžujeme si, že nikdo to nemyslí vážně, aniž bychom si uvědomili, že toť včetně nas. Stěžujeme si na to, že nikdo nehledá opravdovou lásku - nikdo ve věkovém rozměru 18-21 let. Stěžujeme si, že jsme sami a hledáme vinu ve světě i v druhých, ale nikdy v sobě.

My jsme přece dokonalí a nemůžeme snížit laťku, když hledáme protějška. A v té naší dokonalé dokonalosti, jsme naprosto politováníhodní.

Máme na všech svých profilech (jejichž počet není znám ani nám) na různých stránkách, že hledáme přátelství, opravdové - a přitom nevíme, co je to opravdové přátelství, ani kamarádství, ba ani slušnost. Je to jenom další maskární ples, kde jsme královnou, vystoupením i jediným hostem zároveň. Píšeme, že chceme na něco někoho, to má v něčem jasno - a to nemáme my, ani v té požadavce, ani v ničem. Uvádíme, že hledáme (příjemný) pokec, a odpovíme-li, tak jednoslabičními větami nebo smajlíky.

Občas si nejsem jistý, jestli jsme spíše patetičtí nebo trapní. Kdybychom bývali nebrali sami sebe tak tragicky, bychom byli směšní. Ale možná jsme takoví i tak.

Jestli se někdo urazí, pravděpodobně bude jeden z těch, kteří ten článeček inspirovali. Buďte zdraví. A buďte zticha. A nebuďte vztahovační - možná jsem si na Vás konkrétně zrovna nevzpomněl :P

(k doplnění a pokračování)

Štíhlý - hubený - vyzáblý - vychrtlý - anorektik - a trus.

Poslední dobou se do mých uší dostane víc a víc nehezkých komentářů typu "Jsi strašně hubenej" apod. Tak pro ty, co mi to říkají, aniž bych se jich zeptal na jejich názor, pár poznámek:

1. Nejsem tu proto, abych splnil ničí očekávání, jen svá vlastní.
2. Nejsem vychrtlý, jsem štíhlý. Pokud neznáte rozdíl, tak koukněte do slovníku. Sám si potřebuji vylepšit češtinu, ovšem rozdíl mezi těmito pojmy znám, na rozdíl od mnoha blbců.
3. Můj BMI je k dnešnímu dnu nad 20, což znamená, že moje váha je ideální. V současnosti ji zase jako takovou i vnímám, když už mně nepodkopává sebevědomí nevhodný partner. Více o BMI zde.
4. Když se Vám nelíbí jak vypadám, mám pro Vás okamžité řešení: KOUKNĚTE JINAM.
5. Někomu se líbí ženy a nechce být ženou. Mně se líbí tlouštíci, ale nechci být jedným. A to je v pořádku. To, že se mi někdo líbí, dotyčného neopravňuje mě buzerovat s váhou. To platí i pro radoby kamarádičky a kamarádčičky.
6. Pokud se Vám nelíbí rozdíl mezi Vašem vnějškem a mým, možná byste měli pracovat na sobě, místo toho, abyste prudili druhé.
7. Mám zdravé sebevědomí a akceptuji se. Chcete-li být opravdu šťastnými, vřele doporučuji, abyste se aspoň snažili činit podobně.
8. Pokud někdo opovrhující poznámky na můj vzhled myslí jako "způsob sblížení se," tak tohleto mu fungovat nebude.
9. Pokud mě někdo tím chce urážet, tak jsem už docela otužilý. Zvyklostí taky už poznávám ten záměr, a nejspíš si o tom člověku budu myslet své a dál se mu nebudu věnovat. Jeho volba a moje štěstí. A jinak, rozčilovat se mně vyhovuje a cítím se báječně, neboť jsem cholerik a jsem s tím tak smířen, že dokonce vím, že je to tak správně.
10. Pokud někdo to "myslí dobře," ať raději začne myslet správně a lékařsky, a přečte si laskavě znova bod 3. Ano, jsou lidé, kteří jsou příliš staří, aby se přizpůsobili. Jiní jsou na to dostatečně mladí, ale nedostatečně chytří. Těm dvou skupinám to budiž odpuštěno. Ostatní mně můžou políbit mou plochou.
11. Jestli mě někdo má opravdu rád, tak mu může být moje váha ukradená. Lidem, o jejichž přízeň nepochybuji, mou váhu většinou neřeší (anebo s láskou, a to se poznává nejen obsahově).
12. Nechte si ty zázračné diety na přibírání pro sebe. Mně nefungují, naopak při nadmírné konzumace sladkého hubnu. , když jím hodně tuky nejsou pozorovatelné žádné změny (ani dlouhodobě) a to samé platí pro jinou strávu. Nic nezměníte na tom, že když víc jím, třeba budu aktivnější, nebo nervóznější, ale nepřiberu. Klidně si vytlačte svěrač. Teď jím střídmě poprvé v životě, cítím se líp a nehubnu. Zkuste to taky a hodně štěstí.

A určitě mě ještě něco napadne. Pokud nejsem Váš typ, nic se neděje, pátrejte dál, svět je plný krásných lidí. Já krásný nikdy nebudu, ani kdybych přibral - a geneticky nemůžu přibrat, tak se s tím smiřte.